Platební brány jako konkurenční výhoda
- 15. října 2024
- 5 minut čtení
V bestselleru Blue Ocean Strategy, jehož autory jsou CH. Kim a R. Mauborgne, proti sobě pojmy červený a modrý oceán vymezují dvě nedílné součásti trhu, které v tržním světě souběžně existují: trh nasycený či přesycený (červený oceán) a trh dosud neobsazený, nenasycený (modrý oceán). Proč je vytváření modrých oceánů cestou k trvalému rozvoji růstu a udržení konkurenceschopnosti? A jak modrý oceán vytvořit? To se dozvíte v tomto článku.
Červený oceán podle autorů reprezentuje nasycené nebo přesycené trhy. Jedná se o všechna odvětví a oblasti, které maji na trhu tradiční, známou zmapovanou pozici. Je jasně definovaná konkurence, jasně rozdané karty a tím pádem i jasná pravidla konkurenčního boje. Tržní prostor je omezený, potenciál na tomto trhu je určován poměrem mezi nabídkou a poptávkou. Pokud podnikáte nebo se chystáte podnikat v oboru, kde je vysoká konkurence, zbystřete.
Jedním z charakteristických rysů modrého oceánu je, že v rámci tržního prostředí, které splňuje jeho atributy, se poptávka teprve vytváří – jde o zcela novou službu/produkt a neexistuje konkurence. Ten, kdo objeví modrý oceán, má automaticky hned při startu monopol na trhu. A s téměř neomezenými možnostmi k růstu.
Podle spoluautorky R. Mauborgne je Blue Ocean Strategy (BOS) metodou, která exaktně popisuje, jak modrý oceán nikoliv najít, ale aktivně vytvořit. Každá firma může vytvořit svůj modrý oceán. Jak? není třeba chodit daleko. Platí, že některé věci máme přímo před nosem – většinu modrých oceánů vytvářejí firmy v rámci odvětví, ve kterém už aktivně působí. Tímto zjištěním, které je výsledkem bádání obou autorů, se vyvrací obecně platný předpoklad, že nově založené firmy mají oproti konkurenci přirozenou výhodu. je tomu právě naopak. Existuje mnoho příkladů firem, které dokázaly vytvořit naprosto nový a suverénní tržní prostor přímo uprostřed červených oceánů.
Typickým příkladem, který také najdeme v knize BOS, je automobilový průmysl, konkrétně například značka Chrysler. Této automobilce se v 80. letech modrý oceán díky kterému vydělala miliardy dolarů. tato společnost si vzala prvenství v uvedení cenově dostupných minivanů na americký trh. Japonci se po zralé úvaze soustředili na snížení spotřeby pohonných hmot. Díky inovativnímu přístupu kombinovanému s přemýšlením o tom, co lidé na provozu automobilu nejvíce řeší (ceny benzínu či nafty), získali obrovskou konkurenční výhodu a vydělali mnoho peněz.
Konkurenční boj se ne nadarmo nazývá bojem. A jako v každém boji by měl ten, kdo válčí o svou pozici na trhu, taktizovat. Základem je strategie. Nevyhrává ten, kdo má na výzkum a vývoj více peněz. Vyhrává ten, který má lepší nápad a uvažuje strategicky.
Vytvoření modrého oceánu je výsledkem dobré strategie a manažerské akce, nikoli produktem velikosti nebo stáří firmy či podmínek, které má firma k dispozici. Firmy, které mají jako součást své strategie vyhradit kapacity na hledání modrých oceánů, vyhrávají – toto je totiž cesta k vytváření více modrých oceánů a tím i k udržení kontinuálního růstu a udržení konkurenceschopnosti.
Podle R. Mauborgne je základním požadavkem „vytvořit inovační hodnotu současným sledováním diferenciace a nízkých nákladů.” Konvenční rozum říká, že podniky mohou buď vytvořit vyšší hodnotu pro zákazníky za cenu vyšších nákladů, nebo vytvořit rozumnou hodnotu při nižších nákladech. jak uvádí autoři v knize „myšlenka hodnotových inovací bourá toto „buď, anebo” (trade-off) a rekonstruuje hranice mezi odvětvími tím, že sleduje současně diferenciaci a nízké náklady„.
V knize Blue Ocean Strategy je uveden další brilantní příklad vytvoření modrého oceánu: dnes světoznámá firma Cirque du Soleil se vypracovala ze skupiny pouličních, potulných umělců do světového pojmu ve svém oboru.
Konvenční logika by velela zprostředkovat více vzrušení a zábavy pro cílovou skupinu, která se obvykle s cirkusem spojuje – rodiny s dětmi. Tato společnost však šla jinou cestou. Zjistila, že neexistuje cirkus pro dospělé, a představení koncipovala nikoliv primárně pro děti, ale dospělé diváky. Místo aby se snažila obstát lépe v tom, co už skvěle dělala konkurence – jiné cirkusy, zaměřila se jinam – na divadla. Cirque du Soleil je příkladem firmy, které se podařilo inovativním přístupem dát zákazníkům vyšší, a především bezkonkurenční hodnotu – napětí, vzrušení a zábavu jako v cirkuse, ale zároveň také intelektuální přesahy jako v divadle. To ale ještě není všechno. Dalším z důvodů volby tohoto formátu byly náklady. Klasický cirkus má astronomické náklady – a to především kvůli zvířatům. Zachování kouzla tradičního cirkusu se podařilo díky zachování tří charakteristických rysů: stanu, klaunů a akrobatických čísel. Ostatní, nákladně prvky, byly vypuštěny. A výsledek? Odlišnost a zároveň úspora nákladů.
Průběžné vytváření modrých oceánů (nebo minimálně snaha o to), nevede vždy k úspěchu. Vede však ke změně v myšlení podnikatele. Majitel či jednatel firmy by měl být vizionář. Udržování nastaveného má být práce zvoleného managementu. Udržování konkurenceschopnosti je úlohou vedení a majitelů firmy. Pokud se naučíte myslet out of the box, uvidíte příležitost, až přijde. Nebo vás díky asociaci a spojení myšlenek napadne něco prostého a zároveň geniálního, díky čemuž si udržíte pozici na trhu.
Použití Blue Ocean Strategie a aktivní vytváření modrých oceánů je klíčem k růstu společnosti, jejímu rozvoji a prosperitě.
Spoluautor článku
Baví mě hledat vlastní směr a inovace ve světě financí. Mým cílem je, aby podnikatelé mohli pracovat s cash flow efektivněji a aby si nenechali ujít obchodní příležitost kvůli nedostatku vlastních financí.
Nezaspěte aktuální trendy ve světě podnikání a financí. O nově vydaném článku na blogu vám dáme vědět.
Novinky pravidelně
ve vaší schránce
Dejte zelenou příležitostem