Základní rozdíly: manažerské versus finanční účetnictví

Existují dva typy účetnictví, které by měla každá firma vést: účetnictví finanční a účetnictví manažerské. Jaké jsou mezi nimi rozdíly? A proč se vyplatí operovat s oběma?

Účetnictví firmy je něco jako alchymie. Finanční a manažerské účetnictví je samozřejmě úzce provázáno, nicméně liší se ve 3 základních bodech:

1. Komu je jeho výstup určen (finančnímu úřadu, manažerovi nebo majiteli firmy či akcionářům?)
2. Hloubka informací a jejich výběr (výpovědní hodnota informací, struktura, stupeň přesnosti)
3. Období, k němuž se informace vztahují (aktuálnost, výsledky a data z minulosti)

Zjednodušeně řečeno: účetní oddělení firmy udržuje, administruje a eviduje finanční toky ve firmě. O hladký chod a aktuální monitoring přesného stavu financí firmy se stará hlavní účetní. Výstupem účetního oddělení je report pro finančního ředitele – ten si vždy nastavuje konkrétní metriky, které chce sledovat. Ty jsou obsahem reportu pro manažerské účetnictví.

Říká se, že dobrý finanční ředitel je k nezaplacení. I když by se mohlo zdát, že práce s čísly je „suchařina“, opak je pravdou. S čísly se musí umět kouzlit a finanční ředitel musí mimo bryskního úsudku oplývat také značnou mírou kreativity. Na něm je sledovat přesně ta data, která jsou výstupem finančního účetnictví a která jsou podstatná pro finanční řízení firmy.

Finanční účetnictví

Cílem finančního účetnictví je mít absolutní přehled o finančních akcích ve firmě, podat o tom ucelený obrázek v reálném čase a dodat relevantní data, jež slouží jako podklad k manažerskému účetnictví. Výstupy finančního účetnictví jsou zpravidla veřejné a určené finančnímu úřadu, s tímto vědomím je s informacemi nakládáno.

Základní charakteristiky:

• Finanční účetnictví je standardizovaná forma účtování, jež má za úkol monitorovat naprosto všechny finanční operace a události v určeném čase.
• Výstup z finančního účetnictví se podává 1x ročně.
• Informace jsou veřejně dostupné ve výroční zprávě, kterou je každá firma povinována zveřejnit.
• Obsah i forma podání informací jsou úplné a standardizované dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a zákona ČR.
• Podávané informace se srovnávají s minulým obdobím a slouží k meziročnímu zhodnocení výsledků.

Manažerské účetnictví

Cílem manažerského účetnictví je získávat, selektovat, analyzovat a interpretovat informace tak, aby sloužily manažerům k edukovanému finančnímu řízení a klíčovým rozhodnutím. Obsah výstupů z manažerského účetnictví se odvíjí především od priorit a konkrétních cílů strategického, taktického a operativního řízení firmy. Každý manažer si sledované metriky (ve spolupráci s finančním ředitelem) nastavuje sám.

Základní charakteristiky:

• Nesleduje všechny finanční události ve firmě, naopak. Je selektivní a sleduje jenom vybrané události, jež jsou podstatné pro konkrétní potřeby dané firmy.
• MÚ nejde do takové šíře jako FÚ, zato však jde ve vybraných analyzovaných aspektech více do hloubky. Aby byly informace aktuální, jsou zpravidla nastaveny krátké intervaly vykazování, a to nejčastěji jednou měsíčně s tolerancí zpoždění 2–5 dnů.
• Na rozdíl od finančního účetnictví jsou získané a prezentované informace interní, určené jenom pro vybrané manažery firmy a jejich obsah se vztahuje k aktuálním požadavkům a situaci firmy.
• U výsledků se sleduje plnění či neplnění plánu (rozpočtu), nekonstatují se fakta, ale především je zjišťováno, co za pozitivními či negativními výsledky stojí a kdo za ně nese zodpovědnost.

Manažerské účetnictví je přímo navázáno na finanční účetnictví. Pokud tento vztah ve firmě funguje a manažeři činí svá rozhodnutí na základě relevantních dat a zkušeností, mohou aktivně ovlivnit další vývoj a firmu tak učinit stabilnější a odolnější vůči možným výkyvům. Manažerské účetnictví umožňuje vidět za roh a být o krok napřed. Zmíněné dva body jsou základem konkurenceschopnosti. A jak máte vy nastaven vztah mezi finančním a manažerským účetnictvím ve firmě?

Spoluautor článku

Marek Hejdušek

Baví mě hledat vlastní směr a inovace ve světě financí. Mým cílem je, aby podnikatelé mohli pracovat s cash flow efektivněji a aby si nenechali ujít obchodní příležitost kvůli nedostatku vlastních financí.