Co to je cirkulární ekonomika a proč ji postupně zavádějí velké firmy jako Ikea nebo Renault?

Cirkulární ekonomika (též oběhové hospodářství) je koncept, který je nedílnou součástí udržitelného rozvoje. Zabývá se způsoby, jak zvyšovat kvalitu životního prostředí a lidského života pomocí zvyšování efektivity produkce. V čem je tento koncept přínosný?

Počátky konceptu oběhového hospodářství

Pojem cirkulárnosti má hluboký historický a filozofický původ. Myšlenka cyklů v systémech reálného světa je bez nadsázky starodávná a odráží se v různých filozofických školách.

Počátky tohoto pojmu jsou spojeny s knihou německého chemika Michaela Braungarta a amerického architekta Williama McDonougha Cradle to Cradle: Remaking the Way We Make Things (Od kolébky ke kolébce: jak změnit způsob, jakým vyrábíme věci) z roku 2002.

V oběhové – cirkulární ekonomice ekonomická aktivita buduje a obnovuje celkové zdraví systému. Přechod na oběhové hospodářství neznamená pouze úpravy zaměřené na snížení negativních dopadů lineární ekonomiky. Představuje spíše systémový posun, který buduje dlouhodobou odolnost, vytváří obchodní a ekonomické příležitosti a poskytuje environmentální a společenské výhody. Proč je aktuálně tento koncept často skloňován? Čísla, fakta i u nich plynoucí prognózy jsou jasným varováním, že současná situace ekonomického vývoje není udržitelná.

Neomezený růst na planetě s omezenými zdroji


Již v roce 2009 dosáhla světová poptávka po komoditách 1,5 násobku toho, co je planeta schopna zajistit a co víc, udržitelným tempem obnovovat. Současné modely spotřeby v kombinaci s předpokládaným růstem počtu obyvatel až na 10 miliard lidí do roku 2050 ukazují, že globální poptávka dosáhne trojnásobku udržitelné produkce naší planety (Rockstrom et al., 2009).

Jen Evropa vyprodukuje 2,5 miliardy tun odpadu ročně, z čehož zhruba 50 % skončí na skládkách nebo ve spalovnách. Výsledkem je i to, že se tak nenávratně připravujeme o vzácné materiály. Například na některých skládkách je dnes větší koncentrace zlata než ve zlatých dolech. Jednou z příčin této situace je fakt, že většina materiálových toků má lineární povahu. Primární suroviny, jako je ropa, kovy či stromy jsou vytěženy, přeměněny na produkty a na konci životního cyklu skončí na skládce nebo ve spalovně. Situaci neprospívá ani to, že 95 % produktů končí v koši po 6 měsících od jejich zakoupení (Worldcounts 2018).  Průměrný Evropan ročně spotřebuje 16 tun materiálu a jen 5 % hodnoty se vrátí do ekonomického systému.

Dnes data naznačují, že snaha o neomezený hospodářský růst založený na lineárních principech v kombinaci s neudržitelným získáváním zdrojů a spotřebou vede k dramatickým dopadům na životní prostředí, společnost a hospodářství. Jak ale můžeme uspokojit potřeby rostoucí populace, když už dnes čelíme negativním důsledkům našeho konzumního životního stylu?

Cirkulární ekonomika nabízí řešení


Pozornost mnoha odborníků, kteří zasvětili práci i život řešení této nevyhnutelné globální krize, se v poslední době upřela na koncept cirkulární ekonomiky. Zdánlivě může být propojení ekonomického zisku s ochranou životního prostředí nelogické. Praxe dokazuje, že opak je pravdou. Přestože není dána učebnicová definice, cirkulární ekonomika je často definována jako koncept, ve kterém neexistuje odpad. Cirkulární ekonomika nachází inspiraci v přírodních ekosystémech, které jsou založeny na dokonalých a funkčních cyklech organických živin. Cirkulární ekonomika tuto představu aplikuje ve světě lidí. Mezi základní principy, které cirkulární ekonomiku definují, patří:

  1. uzavírání toků materiálů ve funkčních a nekončících cyklech, kde neztrácejí hodnotu,
  2. čerpání energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů,
  3. navrhování takových produktů a služeb, které nemají negativní dopady na přírodní ekosystémy a lidské zdroje.

Jak to funguje ve skutečnosti 

V porovnání s lineárním modelem, cirkulární ekonomika odděluje hospodářský růst od potřeby těžit nové a vzácné materiály. Soustředí se na obnovitelnost a udržitelnost.

V realitě je toho dosaženo zaměřením se na:

  1. materiálové úspory,
  2. opětovné použití,
  3. opravu,
  4. změnu eko designu výrobků,
  5. naplňování potřeb zákazníků novými službami namísto prodeje,
  6. vlastnictví je nahrazováno pronájmem a maximálním využíváním potenciálu výrobku.

Příklady úspěšných cirkulárních firem: Renault nebo Ikea

Příklady firem, které aplikují cirkulární principy ve svých procesech ukázaly, že aplikace principů cirkulární ekonomiky může přinést i značné zisky. Například francouzskému výrobci automobilů Renault se podařilo snížit spotřebu energie a vody o 85 % tím, že začal používat a opravovat staré automobilové díly namísto toho, aby vyráběl nové. V důsledku úspor materiálu a energie se společnosti Renault podařilo svým zákazníkům nabídnout o 30–50 % levnější produkt stejné kvality.

Cirkulární ekonomika přináší slibné výsledky i na makroekonomické úrovni. McKinsey & Company v roce 2015 odhadli, že díky aplikaci principů cirkulární ekonomiky by se Evropská unie, historicky závislá na dovozu surovin z celého světa, mohla nejen vypořádat se svými environmentálními a společenskými problémy, ale do roku 2030 ušetřit 1,8 bilionu EUR.

Principy cirkulární ekonomiky i její přínosy jsou poměrně jasné a logické. Tak v čem je problém? Uvažujeme-li o barierách, které brání zavádění principů cirkulární ekonomiky do praxe, jsou zpravidla uváděny čtyři hlavní oblasti: kulturní, tržní, technologická a regulatorní. Studie Breaking the Barriers to the Circular Economy, do níž se zapojilo 153 mezinárodních podniků a více než 100 expertů z řady vládních a nevládních organizací, označila za zásadní dvě bariéry – kulturní a tržní. Jednotlivé bariéry jsou ale navzájem propojené a souvisejí spolu v mnoha oblastech. Podívejme se, čím jsou charakteristické a jak je překonat.

Kulturní bariéry

Kulturní bariéry se mohou projevovat na straně spotřebitelů i na straně firem.  Spotřebitelé nemají tak velký zájem o ekologicky odpovědné produkty a služby a zároveň jsou velcí tradicionalisté: čeští spotřebitelé jsou často zvyklí nakupovat známé, časem ověřené značky.  Zaměstnanci firem nemají příliš chuti podílet se na změně směrem k ekologickému podnikání.  Navíc firemní kultura, společenská odpovědnost či udržitelnost podnikání nejsou povětšinou témata pro „silná“ firemní oddělení, jako je obchod či finance, ale bývají v gesci spíše marketingu, HR či CSR oddělení.

Řešení

Většina zmíněných bariér je pouze otázkou mentálního nastavení. Cirkulární ekonomiku je potřeba řešit jako součást transformace celé společnosti.  Součástí přechodu na cirkulární podnikání bývá změna dodavatelsko-odběratelských vztahů, změna firemní značky či samotná změna byznys modelu/ů. Je potřeba zapojit všechny důležité strany. Především je ale nutné, aby agendu měl na starosti vrcholový management.

Jedním z dobrých přikladů, jak zavádět principy cirkulární ekonomiky v celé firmě, je IKEA. Téma má na globální úrovni v gesci vrcholový manažer, který formuje zavádění cirkulárních aktivit napříč celým dodavatelsko-odběratelským řetězcem. V Česku tak vznikl projekt Druhý život nábytku.

Jak udržitelná je IKEA? Inu, každý den je udržitelnější. S domácími solárními panely, vegetariánskými hot dogy, kuchyňskými dvířky vyrobenými z recyklovaných plastových lahví a energeticky úspornými řešeními připravují cestu pro udržitelnější domácnost pro mnoho lidí. Věří, že by měli umožnit lidem žít udržitelnějším způsobem, a proto se zaměřují na inspirativní změny s cenově dostupným, recyklovatelným a energeticky účinným designem produktu. Protože, jak kdysi řekl Ingvar Kamprad: „Žádná metoda není účinnější než dobrý příklad.“

Podle průzkumu CSR & Reputation Research 2016 je 68 % lidí v Česku ochotno připlatit za výrobek, který je šetrný k životnímu prostředí. Ve stejnojmenné studii z roku 2017 se u mladých lidí do 24 let jedná dokonce o 72 %. Zároveň podle studie pouze 5 % zaměstnanců nebere v potaz (ani ekologickou) odpovědnost svého zaměstnavatele. Spotřebitelé jsou navíc čím dál více zvyklí kupovat nové výrobky a poptávat nové služby. Tyto tendence tedy otevírají velký tržní potenciál pro ekologicky šetrné produkty a služby.

Technologické bariéry

V této oblasti se jako největší problém jeví špatná dostupnost nových technologií a jejich vysoké pořizovací náklady.

Překážkou je rovněž špatná spolupráce byznysu s vědeckotechnologickým světem, především vysokými školami a výzkumnými institucemi. Jako bariéra bránicí rozvoji je zmiňován také požadavek dodat produkt z recyklovaného materiálu či opravený výrobek ve stejné kvalitě jako „originální kus“.

Řešení

Cílem podnikatelského sektoru musí  být dlouhodobý tlak na zavádění konkrétních opatření v oblasti cirkulární ekonomiky. Zavadění principů cirkulární ekonomiky je jednou z priorit Evropské unie do dalších let a v současné době i Česko plánuje nezůstat pozadu.

Právě se projednává vládní strategický rámec, který by z Česka učinil cirkulární ekonomiku do roku 2040. Byla přijata  novelizace zákona o nakládaní s odpady, Zákon č. 185/2001 Sb.  Zákon o  odpadech, který bude dále penalizovat nešetrný přistup k nakládaní se zdroji. Pro zvládaní regulatorních bariér je třeba mít přehled o současnem legislativním řádu, ale zároveň se dívat i dál. Mezisektorová spolupráce mnoha partnerů a transparentní komunikace je pak nejlepším prostředkem v boji proti partikulárním zájmům lobbistů.

Přínosy cirkulární ekonomiky v několika číslech

  1. Společnost McKinsey & Company spočítala, že přijetí principů cirkulární ekonomiky může od roku 2030 generovat v Evropě roční úspory v hodnotě 1,8 bln. eur a výnosy ve výši 600 mld. eur ročně.
  2. Cirkulární ekonomika má přinést dle Evropské komise  2 milióny nových pracovních míst.
  3. 80 % skleníkových plynů pochází z dodavatelského řetězce, který cirkulární ekonomika částečně eliminuje.
  4. O přínosech recyklace není pochyb: výroba jedné tuny recyklovaného plastu ušetří 5 barelů ropy a ekvivalent 1,6 tuny CO2.
  5. Podle průzkumu CSR & Reputation Research 2016 je 68 % lidí v Česku ochotno připlatit si za výrobek, který je šetrný k životnímu prostředí.
  6. Díky carsharingu, chytrým materiálům, autonomnímu řízení a elektro mobilitě by se cena za kilometr jízdy mohla do roku 2030 snížit až o 75 %. V zemědělství by mohly nové technologie zvýšit efektivitu využívání hnojiv a vody až o 30 %.
  7. Česká republika již dnes plní cíl pro zpětný odběr PET lahví, stanovený pro rok 2025 na úroveň 77 %. Dle údajů EKO-KOM bylo v ČR v roce 2018 vytříděno 81 % PET lahví, které byly uvedeny na trh.

Vidíte? Propojení ekologie a byznysu není sci-fi. Stačí jenom začít. A jaký máte na cirkulární ekonomiku názor vy?



Jak s Cashbotem získáte v podnikání víc?

  • Chci prodat víc zboží nebo získat zakázku navíc.
  • Plánuji se předzásobit za výhodnějších podmínek.
  • Chci platit faktury včas a získat výhodnější podmínky.
  • Chci získat čas, který trávím placením faktur.
  • Vidím příležitosti při nečekaných událostech na trhu.

Odložení splatnosti přijatých faktur

Prodejte více zboží, získejte nové zakázky a investujte do modernizace vaší firmy. S námi můžete růst rychleji a s klidem.

Další užitečné články

Jaké jsou vyhlídky české ekonomiky pro rok 2021? Přinášíme názorový sumář a 4 praktické tipy

To, co platilo loni touto dobou, dnes už neplatí. Nikdo z expertů si netroufá předvídat, co se stane, obzvlášť pokud přijde řeč na vývoj ekonomiky. Nemáme křišťálovou kouli, shrnuli jsme však pro vás dostupné informace, vyvodili z nich závěry a s pomocí selského rozumu sepsali 4 tipy, jak se zachovat, aby firma přežila to, co přijde (ať už to bude cokoliv).

7 minut čtení