Psychopatů je v řadách vrcholových manažerů více než mezi vězni. Proč je psychopat pro firmu hrozbou?

Projevy psychopatického jednání často nejsou v korporátním prostředí vnímány jako hrozba, ale jako pozitivní vlastnost. Psychopat však může společnost a její fungování ohrozit. Jak psychopata rozeznáte od schopného a ambiciózního zaměstnance, který to s vaší firmou myslí dobře? Dle docenta Ptáčka, zakladatele České psychopatické konference, je nutné zkoumat „interpersonální životní styl, emoce, hodnotové ukotvení i vztahy a širší sociální kontakty“. Psychopat je bezohledný, dominantní, impulsivní, manipulativní, sebestředný a sleduje pouze vlastní zájmy. Jak poznáte psychopatickou organizaci? Snadno. Je jich totiž většina.

Jak poznat pravého psychopata?

Psychopatie je neurologická diagnóza. Jistotu proto budete mít pouze v případě, že psychopata podrobíte mozkovému scanu. Základní charakteristikou psychopata je, že necítí strach. Proto zvládá i ty nejvypjatější situace s ledovým klidem. Nejedná se o zástěrku, o sebeovládání, inteligenci ani naučené chování. „Pravý“ psychopat nemá v mozku propojena dvě centra, z nichž jedno je zodpovědné právě za strach a jeho projevy. Strach zbystří smysly, je první reakcí na ohrožení. Běžný člověk má na ohrožení dvě základní reakce: ztuhni nebo uteč. Je za ně zodpovědná část mozku, která se nazývá amygdala. A právě s tou nejsou ostatní mozková centra psychopata propojena. Stresová a strachová reakce se proto u psychopatů neprojevuje ani na fyziologické úrovni – můžete si všimnout, že psychopatovi se nikdy netřese hlas nebo nepotí ruce. A to ani v opravdu krajních situacích.

Jinou kategorií, často mylně zaměňovanou za psychopaty, jsou sociopaté. Silná sociopatie může vykazovat rysy podobné psychopatii. A sociopat kolikrát není o nic méně nebezpečný. Na rozdíl od psychopata to má však v hlavě v pořádku. Tedy, alespoň co se neurovědy a správného propojení mozkových center týče. Sociopat tak má na rozdíl od psychopata své limity, slabiny a strachy.

Hledá se psychopat na plný úvazek

Zaměstnanci s výše popsanými „vlastnostmi“ jsou v korporátech nedostatkové zboží. Shrňme si kritéria, se kterými se setkáváme snad v každém inzerátu na pozice do TOP managementu a vedoucích pozic: Hledá se energická a dynamická osobnost, která má:

• vedoucí schopnosti
• sociální zdatnost, dobré vystupování
• schopnost rychle jednat a rozhodovat se
• psychickou odolnost
• schopnost rychle se přizpůsobit změně 

Přeloženo do check listu pravého psychopata odpovídá vysněný kandidát z inzerátu člověku, který je bezohledný, dominantní, manipulativní, impulsivní, necitelný a bezpáteřní. Jinými slovy, odpovídá popisu psychopata.

Psychopatů je v TOP managementu procentuálně více než mezi vězni

Studie forenzního psychologa Nathana Brookse z australské Bond University uvádí, že z 261 šéfů firem vykazovalo klinicky podstatné známky psychopatismu celkem 21 %. Jeden by řekl, že největší procento psychopatů bude mezi vězni. Není tomu tak. U trestanců se jedná zhruba o pět osob ze sta, v TOP managementu firem je frekvence výskytu jedinců s psychopatickými rysy mezi 3 a 21 procenty.

Někteří vědci tvrdí, že tato bilance je nadsazená. Existují však další průzkumy, které potvrzují, že ve vyšším vedení firem není výskyt psychopatů ojedinělým jevem. Podle studie Olivera Jamese jsou kanceláře pro psychopaty takřka přirozeným prostředím, ve kterém jsou jako ryba ve vodě. Definoval dva typy psychologických disfunkcí, se kterými se v korporátním životě pravděpodobně setkáte: psychopaty a narcisty. Takoví lidé nemají dostatek empatie, jsou do sebe zahledění, bezohlední, sobečtí a hledí pouze na svoje zájmy. Nikoliv na zájmy okolí, kolegů, nebo společnosti, ve které pracují.

Proč jsou psychopati pro firmy tak nebezpeční?

Právě ona bezohlednost, cílevědomost, lačnost po dominanci a po moci může psychopata vynést až na vrchol, do řídících funkcí. Díky zmíněným vlastnostem se poměrně rychle dostávají do vedoucích pozic a jejich nadřízení si zpočátku zpravidla gratulují, jak skvělého, odhodlaného a práci dedikovaného pracovníka našli.  Psychopati však mohou být firmě i svému okolí extrémně nebezpeční. Věřte, že jim jde pouze a jenom o jejich blaho. Nikoliv o blaho či prosperitu společnosti. Neváhají napáchat škody, spálit mosty a jít dál (rozumějte: likvidovat další firmu i její kulturu). Kdo se ničeho nebojí, nemá co ztratit. Psychopat, který se dostane do řídící pozice, nebere společnost jako zodpovědnost, ale jako hračku. Položte si následující otázku: chtěli byste, aby si s vaší firmou někdo naprosto nezodpovědně hrál? Podle Brookse by měly firmy zlepšit náborové procesy a psychopaty do svých řad nepouštět. A ještě lépe: vůbec je nezvat. Jak psychopata poznat bez toho, abyste ho před druhým kolem pohovoru poslali na mozkový scan? Zkuste například Hareho test. Vyplatí se.

Spoluautor článku

Marek Hejdušek

Baví mě hledat vlastní směr a inovace ve světě financí. Mým cílem je, aby podnikatelé mohli pracovat s cash flow efektivněji a aby si nenechali ujít obchodní příležitost kvůli nedostatku vlastních financí.