Jádro zdravé ekonomiky tvoří fungující malé a střední firmy. Právě ty mohou postavit Česko po pandemii na nohy

Jak zvládají dopady pandemie české firmy? Na tuto otázku neexistuje jednotná odpověď. Dopady i postupy při řešení krizových scénářů se u firem různých velikostí výrazně liší. Velké firmy zvládají vyrovnávat propady v cash flow lépe než firmy střední nebo malé velikosti.

Proč jsou malé a střední podniky (MSP) označovány za páteř každé funkční a zdravé ekonomiky? Podle místopředsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) Zdeňka Tomíčka jsou takto označovány malé a střední podniky právem. Čísla mluví za vše – konkrétně v České republice tvoří MSP 99 % všech podniků. Výrazně se podílejí i na výsledném čísle zaměstnanosti – poskytují téměř dvě třetiny všech pracovních míst. V případě krize jsou to právě malé a střední podniky, které mají potenciál hospodářský pokles zpomalit.

Dopady pandemie nového typu koronaviru na českou ekonomiku jsou markantní. V důsledku opatření, která měla zabránit šíření nákazy, se Česká republika v 1. pololetí roku 2020 propadla do hluboké recese. Podle odhadu Ministerstva financí by mělo k oživení ekonomické aktivity dojít v roce 2021, růst HDP se odhaduje na 3,9 %. Jedním z dopadů, který je už nyní velmi citelný, je i nárůst nezaměstnanosti. Podle AMSP ČR vytvářejí malé a střední podniky cca dva miliony pracovních míst, což činí 61 % všech zaměstnanců. Do kategorie MSP v tuzemsku spadá přes 1 milion ekonomických subjektů, které se podílejí na vývozu i dovozu nadpoloviční většinou (vývoz cca 51 %, dovoz cca 56 %).

Problém malých a středních podniků – nedosáhnou na úvěr

Velkou nevýhodou MSP je právě zhoršená dostupnost podnikatelských úvěrů. A právě ty by v aktuální situaci tyto podniky potřebovaly nejvíce – na rozdíl od velkých firem totiž nemají takové prostředky, aby krizi bez pomoci překlenuly. I když se banky snaží vyjít malým a středním podnikům vstříc, stále platí, že čím menší firma, tím větší riziko. V Česku je skepse bankovních institucí k malým a středním podnikům historicky zakořeněná, rozdíl v podmínkách je v porovnání se zahraničím markantní: průměrný úrok podnikatelských úvěrů v členských zemích EU je 1,9 %, v Česku činí 3,8 %. V praxi jsou však úroky nezřídka ještě vyšší.  

Banky jsou opatrné a dostat dnes úvěr není tak jednoduché jako dříve. Z hlediska odolnosti a rychlejšího zotavení české ekonomiky však právě MSP hrají zásadní roli. Státní programy na podporu těchto podniků však nestačí.

Co je největším problémem malých a středních firem?

Zpravidla cash flow. Na rozdíl od velkých firem jsou MSP často závislé na několika velkých odběratelích, kteří přímo a velmi citelně ovlivňují peněžní tok dané společnosti. Česká ekonomika se v některých odvětvích v důsledku pandemie doslova zastavila. Zvláště mezi malými a středními podniky, u kterých jsou v Čechách často zakořeněné dlouholeté dodavatelsko-odběratelské vztahy, nastává tzv. dominový efekt. Dodavatel je většinou zároveň v roli odběratele. A pokud nedostane zaplaceno, ani on nezaplatí tomu, od koho odebírá. A bludný kruh se uzavírá.

Pro firmu malého či středního rozsahu může být pár neproplacených faktur doslova likvidačních. A nejen pro firmy, ale i pro jejich zaměstnance.

Řešením je faktoring, problém je dostupnost

Firmy se tak často dostávají na pokraj bankrotu ne proto, že by neměly zakázky, ale proto, že se v důsledku zastavení ekonomiky zastavil i tok peněz mezi firmami, čímž došlo k destabilizaci cash flow uvnitř firem. Velké firmy mají zpravidla diverzifikované pole působnosti – právě proto, aby strategicky ustály období případné krize. Malé a střední firmy, které jsou před nebo ve fázi růstu, mají diametrálně odlišnou pozici – a jsou mnohem zranitelnější.

Řešením by byl faktoring – dá se předpokládat, že spolu s uvedením ekonomiky do pohybu se rozhýbe i cash flow firem. Malé a střední firmy však, podobně jako u půjček, představují pro banky aktuálně riziko. Nepůjčují jim proto vůbec, málo, nebo s úrokem, který je pro podnikatele neakceptovatelný. Vše je pochopitelné, banky musí také nějakým způsobem vyvažovat svá rizika. Málokterá společnost si však může dovolit zatížit nejen aktuálně, ale i výhledově cash flow půjčkou se silně nevýhodným úrokem – zvlášť v době, kdy si nikdo netroufá vydat uspokojivou predikci, kdy se začne situace zlepšovat. Na trhu však existují i nebankovní společnosti, které malým a středním podnikům nabízejí úplně nové možnosti, jak se dostat k penězům, které mají momentálně vázané ve fakturách. Povědomí o nich však mezi malými a středními podnikateli není příliš rozšířené.

Zajímají vás další možnosti financování, které mohou českým malým a středním firmám pomoci překlenout nelehké období? V dalším článku jsme pro vás sepsali pár netradičních tipů.