Jádro zdravé ekonomiky tvoří fungující malé a střední firmy. Právě ty mohou postavit Česko po pandemii na nohy


Jak zvládají dopady pandemie české firmy? Na tuto otázku neexistuje jednotná odpověď. Dopady i postupy při řešení krizových scénářů se u firem různých velikostí výrazně liší. Velké firmy zvládají vyrovnávat propady v cash flow lépe než firmy střední nebo malé velikosti.

Proč jsou malé a střední podniky (MSP) označovány za páteř každé funkční a zdravé ekonomiky? Podle místopředsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) Zdeňka Tomíčka jsou takto označovány malé a střední podniky právem. Čísla mluví za vše – konkrétně v České republice tvoří MSP 99 % všech podniků. Výrazně se podílejí i na výsledném čísle zaměstnanosti – poskytují téměř dvě třetiny všech pracovních míst. V případě krize jsou to právě malé a střední podniky, které mají potenciál hospodářský pokles zpomalit.

Dopady pandemie nového typu koronaviru na českou ekonomiku jsou markantní. V důsledku opatření, která měla zabránit šíření nákazy, se Česká republika v 1. pololetí roku 2020 propadla do hluboké recese. Podle odhadu Ministerstva financí by mělo k oživení ekonomické aktivity dojít v roce 2021, růst HDP se odhaduje na 3,9 %. Jedním z dopadů, který je už nyní velmi citelný, je i nárůst nezaměstnanosti. Podle AMSP ČR vytvářejí malé a střední podniky cca dva miliony pracovních míst, což činí 61 % všech zaměstnanců. Do kategorie MSP v tuzemsku spadá přes 1 milion ekonomických subjektů, které se podílejí na vývozu i dovozu nadpoloviční většinou (vývoz cca 51 %, dovoz cca 56 %).

Problém malých a středních podniků – nedosáhnou na úvěr

Velkou nevýhodou MSP je právě horší dostupnost podnikatelských úvěrů. A právě ty by v aktuální situaci tyto podniky potřebovaly nejvíce – na rozdíl od velkých firem totiž nemají takové prostředky, aby krizi bez pomoci překlenuly. I když se banky snaží vyjít malým a středním podnikům vstříc, stále platí, že čím menší firma, tím větší riziko. V Česku je skepse bankovních institucí k malým a středním podnikům historicky zakořeněná, rozdíl v podmínkách je v porovnání se zahraničím markantní: průměrný úrok podnikatelských úvěrů v členských zemích EU je 1,9 %, v Česku činí 3,8 %. V praxi jsou však úroky nezřídka ještě vyšší.  

Banky jsou opatrné a dostat dnes úvěr není tak jednoduché jako dříve. Z hlediska odolnosti a rychlejšího zotavení české ekonomiky však právě MSP hrají zásadní roli. Státní programy na podporu těchto podniků však nestačí.

Co je největším problémem malých a středních firem?

Zpravidla cash flow. Na rozdíl od velkých firem jsou MSP často závislé na několika velkých odběratelích, kteří přímo a velmi citelně ovlivňují peněžní tok dané společnosti. Česká ekonomika se v některých odvětvích v důsledku pandemie doslova zastavila. Zvláště mezi malými a středními podniky, u kterých jsou v Čechách často zakořeněné dlouholeté dodavatelsko-odběratelské vztahy, nastává tzv. dominový efekt. Dodavatel je většinou zároveň v roli odběratele. A pokud nedostane zaplaceno, ani on nezaplatí tomu, od koho odebírá. A bludný kruh se uzavírá.

Pro firmu malého či středního rozsahu může být pár neproplacených faktur doslova likvidačních. A nejen pro firmy, ale i pro jejich zaměstnance.

Řešením je faktoring, problém je dostupnost

Firmy se tak často dostávají na pokraj bankrotu ne proto, že by neměly zakázky, ale proto, že se v důsledku zastavení ekonomiky zastavil i tok peněz mezi firmami, čímž došlo k destabilizaci cash flow uvnitř firem. Velké firmy mají zpravidla diverzifikované pole působnosti – právě proto, aby strategicky ustály období případné krize. Malé a střední firmy, které jsou před nebo ve fázi růstu, mají diametrálně odlišnou pozici – a jsou mnohem zranitelnější.

Řešením by byl faktoring – dá se předpokládat, že spolu s uvedením ekonomiky do pohybu se rozhýbe i cash flow firem. Malé a střední firmy však, podobně jako u půjček, představují pro banky aktuálně riziko. Nepůjčují jim proto vůbec, málo, nebo s úrokem, který je pro podnikatele neakceptovatelný. Vše je pochopitelné, banky musí také nějakým způsobem vyvažovat svá rizika. Málokterá společnost si však může dovolit zatížit nejen aktuálně, ale i výhledově cash flow půjčkou se silně nevýhodným úrokem – zvlášť v době, kdy si nikdo netroufá vydat uspokojivou predikci, kdy se začne situace zlepšovat. Na trhu však existují i nebankovní společnosti, které malým a středním podnikům nabízejí úplně nové možnosti, jak se dostat k penězům, které mají momentálně vázané ve fakturách. Povědomí o nich však mezi malými a středními podnikateli není příliš rozšířené.

Zajímají vás další možnosti financování, které mohou českým malým a středním firmám pomoci překlenout nelehké období? V dalším článku jsme pro vás sepsali pár netradičních tipů.



Co Cashbot umí?

Cashbot zkrátí nebo odloží splatnost faktur, jak právě potřebujete, a takto uvolněné peníze můžete použít pro rozvoj vašeho podnikání.

Zkrátit splatnost vydaných faktur

Zjistit víc

Odložit splatnost přijatých faktur

Zjistit víc novinka!

Další užitečné články

Současná doba může být pro firmy impulsem k efektivnějšímu hospodaření

V přírodě platí, že kdo je schopen rychle se přizpůsobit, přežije. To platí i v byznyse. A konkrétně ve financích je potřeba myslet „out of box“, umět počítat i být kreativní. Na každý problém existuje zpravidla řešení. Čím má člověk více zkušeností, tím je paradoxně obvykle více limitován v nacházení nových východisek. Existují majitelé firem, kteří by si z principu nikdy nevzali půjčku, i když by jejich podnikání mohla posunout do zcela jiných sfér. Jiní majitelé zase nikdy nedopustí, aby do rodinné firmy vstoupil investor, který nemá s rodinou nic společného. Leda by se do rodiny přivdal nebo přiženil. Existují i jiná řešení. Čtěte zde.

2 minuty čtení